CF Moto – Hunt the Wolf 2018
Po dlouhé době jsme se opět rozhodli navštívit Rumunské hory a podívat se na kluky, co skutečně něco jezdí. Proto se nám podařilo kontaktovat organizátora závodu Olivera. Ten nám přislíbil po mailové komunikaci souřadnice zajímavých míst pro Fotografování.
Každý z nás chodí do zaměstnání a termín závodu byl od 9.4.2018 a není to pouze víkendové ježdění, jak jsme na něj zvyklý z ČR a okolí. Tento závod lze skutečně může považovat za jeden z nejextrémnějších minimálně v Evropě. Proto jsme si vzali všichni dovolenou a směle začali připravovat na tento závod. Letos ovšem jako technická podpora jednoho ze závodníků a s možností přinést i nám, normálním jezdcům, nějaké zprávy do naší domoviny. Jednou snad budeme moci také zkusit něco, jako je tento závod.
Vyrazili jsme společně z Prahy už v pátek 6.4.2018 večer. Z místa, které možná někteří z vás znají. T.j. z quadpointu. Vzhledem k tomu, ze jsme si s sebou brali naše 4kolé miláčky, tak každý samozřejmě s přívěsným vozíkem. Proto nám cesta cca 950km trvala přes 14hodin. Nicméně to stálo za to. Po 14ti hodinách za volantem jsme naprosto rozlámaní vylezli v cíli z vozu a první co nás napadlo, “musíme se projet”. Po krátkém vybalování a přípravě zázemí jsme museli malinko odpočinout. ( fotka spící pavel na spacáku ). Něco málo jsme pojezdili i vzhledem k tomu, že jsme byli naprosto rozlámaní po dlouhé cestě. Okolí nás ovšem lákalo svým rozmanitým terénem více, než odpočinek, popř. spánek.
Sobota se celá nesla v duchu příprav. Míjeli jsme v depu organizátory, kteří se skutečně nezastavili, aby pro nás připravili veškeré technické zázemí. My jsme po příjezdu skutečně vybalili pouze to nejnutnější a projeli jsme tedy okolí.
Neděle a její první mapování darazivších závodníků se v celku vydařila. Nadšeně se všichni během dne vraceli zpátky s úsměvy na tváři. Bohužel ovšem byli i tací, kteří ačkoli odjeli, tak se už nevrátili. Jeden z Polských závodníků, který mírně přemotivovaný vyjel chvilku za námi se již nevrátil. V prudkém stoupání se rozhodl se otočit a to mu bylo osudným. Jinak se začalo s registrací závodniků. V tomto případě se rozumí, že byly zmatky a problémy s ubytováním. Jeden z našich nejznámějších závodníků měl potíže s kvalitou ubytování, ale na čest organizátorů musíme přiznat, že během několika hodin, bylo vše vyřešeno. A to samozřejmě ku spokojenosti Pavla. My jsmě vyrazili po stopách “extremu”. Protože jsme již tušili, kde bude start testovacího kola. Našče potřeba si jej projet byla silnější, než my a proto jsme tímto směrem vyrazili taktéž.
Nakonec jsme ovšem zabloudili a to tak, že jsme se dorozumívali s místními v kopcích a skončili jsme nedaleko rozkošné cikánské vesnice. A to nebylo nic příjemného. Průjezd touto vesnicí v nás vzbuzoval nedůvěru v místní obyvatelstvo a musíme příiznat, že nedůvěra byla opodstatněná. Nakonec ovšem vše dobře dopadlo a dorazili jsme zpět do depa, kde jsme “ campovali “.
Pondělí se odehrávalo v rytmu posledních příprav před závodem. Proběhli zdravotní prohlídky, technické přejímky a breefing před závodem. Dozvěděli jsme se něco o pravidlech před závodem a hlavně jsme byli informováni o chování závodníků v případě zranění. Technická přejímka je spíše o hluku, který je měřen kalibrovaným přístrojem pouze u laděných výfuků. Celkový stav čtyřkolky je spíše posuzován pouze zběžně. Takzvaně na oko. Do čtyřkolky byl namontován GPS modul pro možné vyhledání v přápadě potíží a nasazen náramek s čipem. Čip slouží vysloveně pro přesnější měření dojezdového času.
Pondělí je vždy v podstatě pouze o posledních přípravách před závodem a o testovacím kole. Test Round je okruh cca 9 km dlouhý, který má za úkol oddělit “ zrno od plev”. Podmínkou testovacího kola je zajet ho za co nejlepší čas. Nejlepší zajetý čas je vynásobem dvěmi a to se stává hranicí pro přijetí do nejtěžší části soutěže. Pokud se ovšem do ní přihlásíte. V praxi to vypadá následovně. Pokud nemáš dostatečně dobrý čas, tak nemáš na to, zůčastnit se extremu.
Úterý a první den závodu se nesl v duchu nehod, technických potíží a pro některé nesjízdných pasáží. Hned při startu se stala skutečně ošklivá nehoda dvou Švédskcých jezdců, kde na jednoho z nich spadl stroj. Celý den bylo pod mrakem a občas spadla nějaká ta kapka deště. Nakonec to bylo příjemné. Cesty nebyly alespoň prašné a závodníkům se lépe jelo. Český tým nedopadl nejhůře. Bohužel ovšem je provázeli technické potíže a to se projevilo na dojezdových časech. Byl to ovšem první den, a celý závod byl před námi. Co se nepodaří první den, může se podařit ve dnech následujících.Pavel Saska bohužel nedojel pro technické potíže v časovém limitu. Měl problémy s elektroinstalaci. Petr Ševčík měl potíže s levou spojovačkou. To se mu ovšem podařilo vyřešit za naší podpory na místě a proto mohl pokračovat nadále v závodu.
Středa se pro Pavla Sasku nevyvíjela nikterak dobře. Pokračovali jeho technické potíže s elektroinstalací. Ačkoli se považovala noční oprava za zdárnou, tak tomu tak nebylo. Bohužel se Pavel vrátil celkem 2x. Při 1. Návratu proběhla rychlá oprava regulátoru dobíjení, který Pavel vyměnil a vzal si jinou baterii. Po několika kilometrech v závodu bohužel musel odstoupit pro technické potiže. To znamenalo 2. Žlutou kartu, což jest konec pro závodníka. Tímto už nadále nemůže pokračovat v závodu. Ostatním Českým závodníkům se dařilo o chlup lépe a dokončili celou etapu bez ztráty kytičky.
čtvrtek jsme strávili celý den na kopci doslova za humny. Náš dopolední odjezd pro sledování našich jezdců a průjezd části trati, na což jsme si zde nějak zvykly se poněkud rychle změnil v černou noční můru. Vždy jsme si dohledali nějaký zajímavý výjezd, sjezd apod. Dorazili jsme na skutečně zajímavé místo, které se neslo v duchu pádů a skutečně ošklivých nehod.Je pravdou, že úsek crossoveru byl náročnější, nicméně ho naši jezdci zvládli bez obtíží. Takové štěstí ovšem neměl Rumunský závodník. Ten se “ vykulil “ hned 2x. Tudíž jsme ho museli vytahovat z rokle 2x. Poté se tam koulel závodník na modré X8. Ten byl tak hluboko v rokli, že musel sjet zpátky pod horu roklí s potokem, až k silnici a poté to musel zkusit znovu. Na druhý pokus se mu to již zdárně podařilo a mohli pokračovat dále. Čtrvrtek se tedy nesl v duchu náročnosti a krásného jarního počasí. Většina jezdců crossoveru si stěžovala na náročnost terénu a proto byl pátek přetrasován a na pátečním ranním breefingu nám bylo oznámeno, že trať byla změněna.
Pátek byl lehce deštivý. Mírné přeháňky střídali slunečno. Počasí jednoduše ideální pro ježdění. Prachu minimum a lehce zavlhlý terén. Technické potíže se tentokrát usadily na Petra Ševčíka, kterému nejdříve praskl řemen, po cca 2 hodinách a po jeho nalezení v horách se nám jej podařilo výměnit, kdy mohl pokračovat v závodu mu bohužel praskl kloub na poloose v Pravém zadním kole. Tentokrát tedy nedokončil závod pro technické potíže. Časová ztráta byla taková, že by nestihl dojet do cíle v předem stanoveném čase. David Kohout a Petr Kotrč zvládli dojet do cíle ve velmi dobrých časech. Slávek Pejznoch zvolil extrem se zkratkou. To mu ovšem bylo osudným. Výjezd na druhýn pokus zvládl, nicméně se nedostal až úplně nahoru. To znamenalo návrat zpět a zvolení objízdné trasy. Tento výjezd zvládli celý pouze 2 jezdci. Zbytek se musel vrátit a stejně jako Slávek museli volit objízdnou trasu. Náš Slávek zabojoval 2x. Když mu to na 1. Pokus nevyšlo, tak to nevzdal a pokusil se tuto horu pokořit znovu. Dostal se skoro až na vrchol, nicméně se zcela na vrchol nedostal. Pavel Saska, který byl zvolen za týmového mechanika, s námi zdolával vrcholky na půjčené 4kolce od našich Slovenských sousedů. Strávil s námi již 2. den na 4kolkách jakožto servisní pojízdné středisko. Myslím, že na nás nezapomene. Víc kilometrů po různých cestách a cestičkách snad tady v Rumunsku nenajel. Nejsme bohužel tak zdatní jezdci, jako je on. Proto jsme se vždy pokusili dorazit do hor k porouchané 4kolce rozumně. Pavel je zvyklý si své cesty tvořit sám. Nevadí mu snad nic. My bohužel tací nejsme a proto jsme dohledávali cestu vždy rozumně. Celkově snad i on s námi byl spokojen a my mu můžeme pouze poděkovat, za jeho trpělivost a hlavně za cenné rady při našem společném cestování.
Sobotu jsme mohli sledovat již pouze z domova, popř. Z vozu při cestě domů. Náš návrat byl již od začátku plánován na sobotu. Bohužel ještě v sobotu se jel poslední den závodu a tak jsme ho mohli stejně jako ostatní sledovat pouze online přes internet na našich mobilních zařízeních. Naši jezdci se ovšem bohužel sobotního závodu neúčastnili. Někteří využili možnosti jedné žluté karty, která se nikterak neodrážela na jeho výsledku a připravovali se spíše na odjezd.
Tento článek jsme psali jako amatéři, kteří se občas projedou na 4kolkách a chtěli něco zažít. Já jsem se účastnil stejné expedice již v roce 2015 a od začátku bylo jasné, že se musím vrátit. Budu pevně věřit, že se budu moci vrátit zpět do těchto krásných končin a soutěžit aspoň chvilku s ostatními jezdci následující rok.
Naší výhodou bylo, že jsme měli k dispozici mapy cest, různé lokace zajímavých míst a když už jsme našli stopy crossoveru, tak jsme mohli vyrazit tkzv po stopách vlka. Čeští jezdci jsou tu všeobecně povážování za ty lepší. Už díky Pavlovi Saskovi, který několikrát tento závod vyhrál. Byla zde i spousta dalších lidí, kteří nám měli co sdělit a hlavně byla radost je sledovat v závodu i mimo něj. Tuto možnost nakonec máte všichni a věřte, že Vás zde přivítají stejně jako nás “ s otevřenou náručí “.
Jan “ DOKTOR “ Hod a Pavel “ Kyklop “ Tuháček